Přepadení na vlastním pozemku: kdy se smí v sebeobraně střílet?

(23.10.2009)

Převzato z idnes.cz



Zdroj: iDNES.cz - Brno, 1.4.2009

Do domu brněnské zastupitelky za ODS se včera ráno vloupali dva muži. Podle policie političku a jejího manžela napadli. Manžel proto jednoho z útočníků postřelil legálně drženou zbraní. Otázka použití střelné zbraně k obraně může být v mnoha případech otázkou života a smrti. Ale jak posoudit, zda je situace skutečně adekvátní?

Ve chvíli, kdy člověk kvůli podivným zvukům vytahuje zpod polštáře střelnou zbraň, by si měl přeříkat zákon o nutné sebeobraně. Jenže paragrafy jsou to poslední, na co oběť útoku nebo přepadení myslí.

"Když se člověk cítí ohrožený, fungují základní lidské pudy. Přežít za každou cenu," tvrdí instruktor bojových sportů Petr Měchura, který pořádá kurzy sebeobrany.

Jenže případné postřelení nebo dokonce zastřelení útočníka se bude posuzovat podle paragrafu 13 o nutné sebeobraně nebo paragrafu 14 o obraně v krajní nouzi zákona číslo 140 z roku 1961.

"Podle tohoto zákona je ve výhodě spíš útočník než oběť. Ta se bojí použít nějakou obranu, aby nebyla stíhaná za nepřiměřenou obranu," říká instruktor obranné střelby Radek Libovický.
V cizině si na svém pozemku můžete dělat, co chcete

"V cizině nese veškerou odpovědnost útočník. Když je na vašem pozemku, můžete si s ním dělat, co chcete," doplňuje Měchura.
Problém zákona podle Libovického je, že obránce musí udělat spoustu kroků, než se rozhodne použít zbraň.

"Měl by zjistit, čím a jak je vedený útok, a podle toho by měl vyhodnotit, jakou obranu použije. A nutná obrana je taková, která útočníka zastaví tak, aby nebyl schopen v útoku pokračovat," vysvětluje.

"Vezmi, co chceš, a neubližuj"
A uvádí příklad: "Když na šedesátikilovou slečnu nastoupí dvoumetrový stokilový muž, může si s ní dělat prakticky, co chce. Ale dívka musí vyhodnotit, jestli vůbec může použít zbraň, teleskopický obušek, paralyzér nebo třeba pepřový sprej," popisuje Libovický.

To, jak se člověk při útoku nebo napadení zachová, závisí podle něj z 80 procent na instinktu. "Zbytek je schopnost vyhodnotit situaci," myslí si.

Podle Měchury se sice člověk po tréninku sebeobrany nebo některého z bojových sportů může ubránit cizímu člověku, záleží ale vždy na dané situaci. "I na střelnou zbraň se dají nacvičit techniky. Ale nejjednodušší řešení při přepadení je říct útočníkovi, ať si vezme, co chce, a neubližuje," myslí si Měchura.

Případy nutné obrany se podle něj automaticky řeší před soudem, kde mají hlavní slovo soudní znalci. A co by experti na sebeobranu dělali, kdyby je doma někdo přepadl? "Vzal bych zbraň a šel se podívat. Pokud někdo jednou zaútočí, měl by nést odpovědnost za své jednání, včetně jeho následků," říká Radek Libovický.