Míření při obranné situaci?

Libovický Radek (3.1.2008)

Představte si osobu, která na vás útočí. Vytasíte zbraň, zamíříte, srovnáte dokonale hledí s muškou a VYSTŘELÍTE.

Jestliže máte takovouto představu, jste na omylu a pravděpodobně budete mrtví nebo v lepším případě zranění. Mířená střelba v sebeobranné situaci na 90% nebude použita.
Zde uvádím důvody :

Podle statistik NYPD (Policie New York) je v podstatě nemožné uplatnit mířenou střelbu. Vychází to podle 4000 případů, které se odehrály v New Yorku, kde policisté museli čelit bezprostřední hrozbě ohrožující jejich život. Při otázce, zda při střelbě mířili odpovědělo pouze 20% policistů, že použili nějaký druh mířené střelby. 10% policistů nedokázalo odpovědět zda mířili nebo stříleli instinktivně a 70% policistů uvedlo, že stříleli instinktivně. Dále bylo uvedeno, že většina incidentů se stala za špatných světelných podmínek, za kterých není možné přesně mířit (pokud pomineme tritiová mířidla).

Přidáme-li k tomu přidáme obrovský stres, který nastane v situaci kdy, nám jde o život, ztrácíme pak jemnou koordinaci pohybů, tím pádem nejsme schopni přesně zamířit a použití mířeného výstřelu je velmi diskutabilní.

Zajímavá je i vzdálenost incidentů. Pokud byla vzdálenost alespoň 6m, policisté v 75% případů přežili. Při vzdálenosti menší něž 4,5m v 90% případů (254) policisté na své zranění zemřeli.

Dalším prvkem v reálném střetnutí je kryt. Policisté uvedli, že velmi důležitým prvkem, který jim pomohl přežít během ozbrojeného konfliktu, byl právě kryt. Ve stresové situaci reagovali pravděpodobně tak, jak byli vycvičeni reagovat. Skoro vždy tam byl nějaký dostupný kryt, za který se dalo schovat.

Asi málokdy nastane reálná situace, kde bude střelba na vzdálenost 15m nebo 20m. Určitě je potřeba umět střílet i na tuto vzdálenost, ale v reálném střetnutí se tato technika nepoužije. Technika zamíření bude pouze okamžité ukázání zbraní na nepřítele a výstřel!